|
|
Organized crime and security : drug cartels : the global capacity of a rising security threat
Ibáñez de Foerster, Marcela ; Balabán, Miloš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
(abstrakt) Za poslední čtyři desetiletí vzbudily skupiny organizovaného zločinu, zejména organizace obchodující s drogami nebo drogové kartely, zájem bezpečnostních agend amerických zemí jako Kolumbie a Spojených států amerických. Během posledních dvou desetiletí však sekuritizace problému obchodování s drogami vedla k tomu, že se tento problém stal hlavní bezpečnostní hrozbou nejen pro Severní a Jižní Ameriku, ale také pro Evropu a západoafrické země. Tyto organizace ohrožují nejen bezpečnost státu, ale ve spojení s korupcí jsou také přímou podstatou hrozby v rovině politické, sociální, ekonomické a dokonce i kulturní. Tato diplomová práce představuje analýzu latinskoamerických organizací obchodujících s drogami nebo drogových kartelů, jak jsou běžně známy, se zaměřením na konkrétní případy kolumbijských a mexických drogových kartelů. Porovnáním těchto dvou případových studií jsem dospěla k názoru, že dnešní mexické drogové kartely získaly svou sílu díky následování tří velkých kolumbijských kartelů, které existovaly v letech 1980 až 1990. První kapitola se zabývá analýzou definic a konceptů výzkumu organizovaného zločinu. Ve druhé a třetí kapitole budou analyzovány kolumbijské a mexické případy - od nestátních představitelů až po příslušné vládní reakce a to až po současnou bezpečnostní situaci....
|
|
|
International legal instruments for fighting illegal drug trafficking
Mifková, Miroslava ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Medzinárodný obchod s drogami je závažným problémom globálnych rozmerov. Jeho potlačovaniu je teda potrebné venovať náležitú pozornosť. Za posledných viac než sto rokov bolo prijatých viacero medzinárodných dohovorov vzťahujúcich sa k tejto problematike. Najdôležitejším medzinárodnými inštrumentmi v boji proti nedovolenému obchodu s drogami sú v súčasnosti tri medzinárodné dohovory: Jednotný dohovor o omamných látkach z roku 1961, Dohovor o psychotropných látkach z roku 1971 a predovšetkým Dohovor OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropnými látkami prijatý v roku 1988. Dohovory z rokov 1961 a 1971 sa venujú hlavne úprave legálneho zaobchádzania s omamnými, resp. psychotropnými látkami. Cieľom je obmedziť ich využívanie predovšetkým na lekárske a vedecké účely a zabrániť tak ich zneužívaniu vo vnútroštátnom alebo v medzinárodnom obchode. Dohovor (1988) sa venuje predovšetkým trestnoprávnej kontrole drog. Uvádza skutkové podstaty, ktoré majú zmluvné strany prijať do svojich právnych poriadkov a stíhať podľa svojich trestnoprávnych, resp. iných predpisov. Dôležitou častou Dohovoru sú ustanovenia na zamedzenie prania špinavých peňazí a odčerpania výnosov pochádzajúcich z obchodu s drogami a tiež otázky medzinárodnej právnej pomoci a vzájomnej spolupráce pri potlačovaní nelegálnych...
|
|
|
Bezpečnostní situace v Kolumbii v kontextu obchodu s drogami a její dopad na vztahy v regionu
Kačírek, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Práce se věnuje obchodu s drogami v Kolumbii, zemi s největší produkcí drog na světě. Je zaměřena především na období drogových kartelů, které měly významný vliv na bezpečnostní situaci v zemi. Nejprve dochází k vysvětlení příčiny vzniku kolumbijského konfliktu, následně je představen kartel z Medellínu a kartel z Cali. Po jejich pádu převzal roli na kratší dobu kartel Norte del Valle, který se však na drogové scéně neuchytil takovým způsobem. Po zániku dvou významných kartelů dochází k období roztříštěnosti drogové scény. Práce se též krátce věnuje situaci v současnosti. V celém konfliktu hrají nezanedbatelnou roli také guerillové skupiny, kterým je věnována jedna kapitola. Samostatná kapitola je pak vyhrazena pro reflexi role USA v celém konfliktu, představení jeho úlohy v první polovině 20. století a následně je dán prostor k uvedení Plan Colombia. Poslední kapitolu práce tvoří vztah se státy v regionu v klíčovém období z pohledu obchodu s drogami, jedná se o Peru a Bolívii a vzhledem k významu v drogovém kšeftování je prostor věnován také Mexiku. V závěru práce je na základě teorie státu Roberta Rotberga zhodnoceno jakým státem Kolumbie byla ve druhé polovině 20. století.
|
|
|
"U.S.-Mexican Counterdrug Security Cooperation: The Merida Initiative a Possible Solution?"
Paulino Rosario, Leandra ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Mexiko a Spojené státy sdílejí téměř 3000 km dlouhou hranici a obchod s drogami hraje důležitou roli v jejich vzájemných vztazích. USA jako hlavní spotřebitel drog a Mexiko jako jejich hlavní dodavatel navzájem vyrovnávají nabídku a poptávku na trzích a politická, sociální i ekonomická úroveň obou zemí je významně ovlivňována obchodem s drogami. Během posledních deseti let utužily mexické drogové kartely kontrolu nad vstupem drog do Spojených států. Mexická politika vůči drogovým kartelům je tak pro USA v této oblasti čím dál zásadnější. V současné době oba státy uznávají společnou zodpovědnost v oblasti obchodu s drogami a pracují ruku v ruce s cílem omezit sílu kartelů, nicméně zůstává otevřenou otázkou, jestli je toto úsilí efektivní. Tato práce představuje analýzu vlivu USA na eskalaci boje proti nelegálnímu obchodu s drogami v Mexiku během Bushovy a Obamovy administrativy, a také analýzu účinnosti iniciativy Mérida jako programu boje proti obchodu s drogami. V této práci tvrdím, že iniciativa Mérida úspěšně zlepšila americko-mexické vztahy v oblasti společných protidrogových politik. Mexické drogové kartely nicméně stále mají navrch a zdá se, že objem trhu s drogami se významně nesnižuje. Program Mérida je třeba podrobovat kritickému pohledu a nutné provádět jeho důsledné hodnocení včetně evaluace...
|
|
|
Bezpečnostní situace v Kolumbii v kontextu obchodu s drogami a její dopad na vztahy v regionu
Kačírek, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Práce se věnuje obchodu s drogami v Kolumbii, zemi s největší produkcí drog na světě. Je zaměřena především na období drogových kartelů, které měly významný vliv na bezpečnostní situaci v zemi. Nejprve dochází k vysvětlení příčiny vzniku kolumbijského konfliktu, následně je představen kartel z Medellínu a kartel z Cali. Po jejich pádu převzal roli na kratší dobu kartel Norte del Valle, který se však na drogové scéně neuchytil takovým způsobem. Po zániku dvou významných kartelů dochází k období roztříštěnosti drogové scény. Práce se též krátce věnuje situaci v současnosti. V celém konfliktu hrají nezanedbatelnou roli také guerillové skupiny, kterým je věnována jedna kapitola. Samostatná kapitola je pak vyhrazena pro reflexi role USA v celém konfliktu, představení jeho úlohy v první polovině 20. století a následně je dán prostor k uvedení Plan Colombia. Poslední kapitolu práce tvoří vztah se státy v regionu v klíčovém období z pohledu obchodu s drogami, jedná se o Peru a Bolívii a vzhledem k významu v drogovém kšeftování je prostor věnován také Mexiku. V závěru práce je na základě teorie státu Roberta Rotberga zhodnoceno jakým státem Kolumbie byla ve druhé polovině 20. století.
|
|
|
"U.S.-Mexican Counterdrug Security Cooperation: The Merida Initiative a Possible Solution?"
Paulino Rosario, Leandra ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Mexiko a Spojené státy sdílejí téměř 3000 km dlouhou hranici a obchod s drogami hraje důležitou roli v jejich vzájemných vztazích. USA jako hlavní spotřebitel drog a Mexiko jako jejich hlavní dodavatel navzájem vyrovnávají nabídku a poptávku na trzích a politická, sociální i ekonomická úroveň obou zemí je významně ovlivňována obchodem s drogami. Během posledních deseti let utužily mexické drogové kartely kontrolu nad vstupem drog do Spojených států. Mexická politika vůči drogovým kartelům je tak pro USA v této oblasti čím dál zásadnější. V současné době oba státy uznávají společnou zodpovědnost v oblasti obchodu s drogami a pracují ruku v ruce s cílem omezit sílu kartelů, nicméně zůstává otevřenou otázkou, jestli je toto úsilí efektivní. Tato práce představuje analýzu vlivu USA na eskalaci boje proti nelegálnímu obchodu s drogami v Mexiku během Bushovy a Obamovy administrativy, a také analýzu účinnosti iniciativy Mérida jako programu boje proti obchodu s drogami. V této práci tvrdím, že iniciativa Mérida úspěšně zlepšila americko-mexické vztahy v oblasti společných protidrogových politik. Mexické drogové kartely nicméně stále mají navrch a zdá se, že objem trhu s drogami se významně nesnižuje. Program Mérida je třeba podrobovat kritickému pohledu a nutné provádět jeho důsledné hodnocení včetně evaluace...
|
|
|
Spolupráce USA a Mexika v boji proti obchodu s drogami jako mezinárodní bezpečnostní hrozbě
Švejdová, Anna ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Demková, Marcela (oponent)
Mexiko a USA čelí transnacionální hrozbě představované obchodem s drogami. Tato práce se zabývá americko-mexickou spoluprací v této oblasti a klade si za cíl zhodnocení její efektivnosti. Nejprve vytváří teoretický základ pro konstruktivistickou analýzu této spolupráce tím, že identifikuje změny spojené s post-mezinárodním prostředím. Vysvětluje vzestup transnacionálních hrozeb a způsob jejich konstrukce podle teorie sekuritizace kodaňské školy a podle konstruktivistické teorie. Zabývá se tím, jak hrozbu obchodu s drogami vnímají Mexiko a USA a identifikuje, proč je obchod s drogami hrozbou transnacionální. Pro zodpovězení otázky efektivnosti americko-mexické spolupráce využívá konstruktivistickou analýzu jejich dosavadních vztahů a určuje jejich základní nedostatky. Nakonec analyzuje, jak se tyto nedostatky projevily při tvorbě a uplatňování konkrétních protidrogových strategií a hodnotí jejich úspěšnost. Největší nedostatky shledává v přílišném zaměření na ozbrojené složky a chybějící institucionalizaci spolupráce.
|
|
|
U.S. policies to combat Mexican drug trafficking organizations
Vajda, Jan ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá politikou Spojených státu amerických v boji proti mexickým drogovým kartelům, které stojí za drtivou většinou drog plynoucích do USA. Přestože obrovská poptávka občanů USA po drogách je zcela klíčovým aspektem v dlouhodobém hledisku, v této práci je kladen důraz na okamžitá řešení, která by oslabila pozici kartelů, a tudíž omezila proud drog do země. Drogové kartely jsou zde vnímány jako nadnárodní zločinecké organizace a výzkum se zabývá tím, zda USA tuto skutečnost vnímají a jestli tomu přizpůsobují svou politiku. Předmětem výzkumu jsou dva dokumenty - spolupráce s Mexikem v rámci Iniciativy Mérida a americká Strategy to Combat Transnational Organized Crime. Hrozby organizovaného zločinu a cíle v boji proti němu prezentované v těchto dvou dokumentech slouží jako referenční body, na jejichž základě probíhá zhodnocení amerických akcí.
|
|
|
Organized crime and security : drug cartels : the global capacity of a rising security threat
Ibáñez de Foerster, Marcela ; Balabán, Miloš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
(abstrakt) Za poslední čtyři desetiletí vzbudily skupiny organizovaného zločinu, zejména organizace obchodující s drogami nebo drogové kartely, zájem bezpečnostních agend amerických zemí jako Kolumbie a Spojených států amerických. Během posledních dvou desetiletí však sekuritizace problému obchodování s drogami vedla k tomu, že se tento problém stal hlavní bezpečnostní hrozbou nejen pro Severní a Jižní Ameriku, ale také pro Evropu a západoafrické země. Tyto organizace ohrožují nejen bezpečnost státu, ale ve spojení s korupcí jsou také přímou podstatou hrozby v rovině politické, sociální, ekonomické a dokonce i kulturní. Tato diplomová práce představuje analýzu latinskoamerických organizací obchodujících s drogami nebo drogových kartelů, jak jsou běžně známy, se zaměřením na konkrétní případy kolumbijských a mexických drogových kartelů. Porovnáním těchto dvou případových studií jsem dospěla k názoru, že dnešní mexické drogové kartely získaly svou sílu díky následování tří velkých kolumbijských kartelů, které existovaly v letech 1980 až 1990. První kapitola se zabývá analýzou definic a konceptů výzkumu organizovaného zločinu. Ve druhé a třetí kapitole budou analyzovány kolumbijské a mexické případy - od nestátních představitelů až po příslušné vládní reakce a to až po současnou bezpečnostní situaci....
|
|
|
International legal instruments for fighting illegal drug trafficking
Mifková, Miroslava ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Medzinárodný obchod s drogami je závažným problémom globálnych rozmerov. Jeho potlačovaniu je teda potrebné venovať náležitú pozornosť. Za posledných viac než sto rokov bolo prijatých viacero medzinárodných dohovorov vzťahujúcich sa k tejto problematike. Najdôležitejším medzinárodnými inštrumentmi v boji proti nedovolenému obchodu s drogami sú v súčasnosti tri medzinárodné dohovory: Jednotný dohovor o omamných látkach z roku 1961, Dohovor o psychotropných látkach z roku 1971 a predovšetkým Dohovor OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropnými látkami prijatý v roku 1988. Dohovory z rokov 1961 a 1971 sa venujú hlavne úprave legálneho zaobchádzania s omamnými, resp. psychotropnými látkami. Cieľom je obmedziť ich využívanie predovšetkým na lekárske a vedecké účely a zabrániť tak ich zneužívaniu vo vnútroštátnom alebo v medzinárodnom obchode. Dohovor (1988) sa venuje predovšetkým trestnoprávnej kontrole drog. Uvádza skutkové podstaty, ktoré majú zmluvné strany prijať do svojich právnych poriadkov a stíhať podľa svojich trestnoprávnych, resp. iných predpisov. Dôležitou častou Dohovoru sú ustanovenia na zamedzenie prania špinavých peňazí a odčerpania výnosov pochádzajúcich z obchodu s drogami a tiež otázky medzinárodnej právnej pomoci a vzájomnej spolupráce pri potlačovaní nelegálnych...
|
host ::
RSS.